home  blog  recenze  email
  poesie
    próza
   články
překlady
Vykopej si zvon




Kdo z nás ví, kde žil "mikronárod" Lemků? V pohoří Bieszczady v dnešním jihovýchodním Polsku narazíte často uprostřed lesa na základy zbořených vesnic a zbytky kostelů.

Ještě před II. světovou válkou z jejich zvonic vyzvánělo více než 400 zvonů. Mnohé z nich mlčí zakopané v hliněných břichách kopců a hor. Kde? Na tuto otázku nedokáží uspokojivě odpovědět ani historikové a dokonce ani starousedlíci, kteří nebyli násilně odsunuti.Kdysi měl každý řeckokatolický kostel vlastní zvon, často i několik zvonů. Čím více zvonů ve vsi bylo, tím větší úctě se těšila. Když se během první světové války začaly zvony ve velkém konfiskovat pro armádní účely, nesl to zdejší zbožný lid velice těžce. Když pak za dvacet let vypukl další válečný konflikt, lidé na nic nečekali a své zvony začali zakopávat do země. Ani konec války však nepřinesl zdejšímu kraji klid. V roce 1947 byla zahájena tzv. "Akce Visla", jejímž účelem bylo vysídlení Lemků a jejich rozptýlení po území celého Polska a Ukrajiny. Lidé, kteří čekali na transport, znovu zakopávali zvony, neboť věřili, že se do rodného kraje budou moci jednou vrátit a své kovové chlouby opět vyzvednou na zvonice. Osud byl ale k většině z nich nemilosrdný. Komunistická vláda jim návrat nikdy neumožnila, a tak si svá tajemství odnesli do hrobu.V padesátých letech komunisti po zvonech usilovně pátrali a pokud se jim některý z nich podařilo nalézt, většinou ho přetavili na pomník jednoho z mnohých "rudých hrdinů".O zvonech se začalo nahlas mluvit teprve na začátku 90. let, kdy svou dávnou domovinu začali navštěvovat vysídlení Lemkové a jejich potomci. Do dnešních dnů se snaží zakopané zvony hledat, ale je to těžká práce. I v případě, že staří Lemkové o podzemní skrýši vědí, neradi své tajemství prozrazují, neboť jsou vinou nepříjemných životních zkušeností krajně nedůvěřiví dokonce i k vlastním lidem, kteří přicházejí nejčastěji z Ameriky.

Je znám pouze jeden případ, kdy Lemkové vysídlení na Ukrajinu veřejně označili během návštěvy svého původního domova místo, kam zakopali zvon. Udělali však chybu - jeden z polských vesničanů v noci po jejich odjezdu zvon vykopal, odvezl ho do lesa a tam znovu zakopal s úmyslem později jej prodat. O svém činu naštěstí mluvil v opilosti v krčmě, takže byl zvon nalezen a zavěšen na zvonici.Více zvonů najednou se naposledy podařilo najít v roce 1995 v Ustrzykach Dolnych. Místo, kde byly zakopány, označil 95-letý stařec, jemuž však museli představitelé místní samosprávy slíbit, že zvony pověsí na zvonici jednoho z posledních řeckokatolických kostelíků v Bieszczadach. Kromě tohoto starce žili ve vsi další pamětníci, kteří o skrýši věděli, ale nebyli ochotni ji prozradit. Řeckokatolická komunita byla v této oblasti celá desetiletí šikanována, z tohoto důvodu se dodnes obávají, že se nalezené zvony dostanou do nepravých rukou. Funkční řeckokatolické kostely v této oblasti spočítáte na prstech jedné ruky. Dokud se to nezmění k lepšímu, budou Lemkové mlčet,protože zvon, jehož srdce nebije vysoko na zvonici, má raději spát v posvěcené zemi...

Lumír